Únorový zpravodaj se věnuje rozhodnutí Evropského soudního dvora ohledně mutageneze, uzavírající případ roku 2015, předání petice IFOAM (požadující, aby nové metody GMO byly regulovány a označovány) Evropské komisi a obnově partnerství IFOAM se společností Diversified Communications.
Rozhodnutí Evropského soudního dvora o mutagenezi „in vitro“ podporuje rozhodnutí z roku 2018, podle kterého se na úpravu genů vztahuje směrnice EU o GMO – nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora, zveřejněné 7. února, uzavírá případ z roku 2015, který předložil francouzský svaz zemědělců sdružující převážně malé farmy Confédération Paysanne spolu s dalšími osmi ekologickými organizacemi. Rozhodnutí objasňuje právní status starších metod mutageneze GMO podle nařízení EU a potvrzuje, že techniky editace genů by měly spadat pod směrnici EU GMO Directive 2001/18/EC.
2018: Evropský soudní dvůr rozhodl, že nové genomické techniky jsou GMO – rozhodnutí Evropského soudního dvora z července 2018 objasnilo nové techniky mutageneze. V rozhodnutí bylo uvedeno, že tyto techniky by měly být považovány za geneticky modifikované organismy, jak je stanoveno ve směrnici EU a že nové geneticky modifikované organismy (GMO) musí být regulovány stejným způsobem jako stávající GMO. Status technik „náhodné mutageneze,“ které vytvářejí původní GMO, byl však stále nejistý.
Náhodná mutageneze „in vivo” i „in vitro” vyjmuta z působnosti právních předpisů o GMO – náhodná mutageneze vyvolává v živých organismech spontánní mutace na úrovni genů pomocí určitých mutagenních činidel, jako jsou chemické látky nebo fyzikální mechanismy (např. záření), která mohou změnit genetické složení rostlinných buněk. Náhodnou mutagenezi lze použít „in vitro“ i „in vivo“. „In vitro“ znamená, že mutagenní činidla jsou aplikována na rostlinné buňky a celá rostlina je poté rekonstituována, zatímco postupy „in vivo“ se týkají postupů, kdy jsou mutagenní činidla aplikována na celou rostlinu nebo její části. Směrnice 2001/18/ES stanoví výjimku, podle níž některé techniky nespadají do její velmi přísné oblasti působnosti. Náhodná mutageneze „in vivo“ byla v rozhodnutí z roku 2018 vyjmuta, zatímco mutageneze „in vitro” byla stále sporná. V rozhodnutí z letošního února se uvádí, že obě techniky náhodné mutageneze splňují podmínky pro výjimku ze směrnice EU o GMO. Soudní dvůr zdůraznil, že tento rozsudek je podložen dvojím kritériem. Konvenčním použitím v řadě šlechtitelských technik a dlouhou historií bezpečného používání.
Precedent k připravovanému návrhu Evropské komise o nových genomických technikách – uvedené rozhodnutí přichází v kritickém okamžiku, kdy bude v červnu 2023 zveřejněn připravovaný legislativní návrh o nových genomických technikách (NGT). Zatímco zástupci agrochemického a velkého semenářského průmyslu, jako jsou Bayer a Euroseeds, reagovali na rozsudek pozitivně, ekologické skupiny a sdružení malých zemědělců varovaly, že rozsudek hrozí otevřením dveří k deregulaci nových GMO. Zejména zemědělský svaz European Coordination Via Campesina ve své tiskové zprávě uvedl, že všechny tyto techniky (in vitro) jsou patentovatelné, a proto nejsou ani přírodní, ani tradiční. Byly vyvinuty krátce před rokem 2001 a vytvářejí stejná zdravotní a environmentální rizika, která odůvodňují současné regulační povinnosti týkající se hodnocení rizik, označování a sledovatelnosti. Rozhodnutí Evropského soudního dvora však nezbavuje úpravy genů nebo NGT (úpravy prováděné metodou CRISPR/Cas) regulačních záruk pro geneticky modifikované rostliny, jako je posuzování rizik, sledovatelnost a označování. Tyto rostliny nadále spadají pod nařízení o GMO. Výsledek rozsudku ale potvrzuje, že existuje rozdíl mezi náhodnou mutagenezí a řízenou mutagenezí (nazývanou také editace genů). Podle Evropkého soudního dvora je výše uvedené dvojí kritérium ve skutečnosti úzce spojeno se samotným cílem této právní úpravy, a to v souladu se zásadou předběžné opatrnosti stanovenou právem EU chránit lidské zdraví a životní prostředí. Více informací k tématu naleznete zde.
IFOAM úspěšně předal Evropské komisi petici ohledně GMO – 7. února se v Bruselu (před Evropským parlamentem) sešly organizace na ochranu životního prostředí, zemědělské organizace a organizace na ochranu práv spotřebitelů a oficiálně předaly Evropské komisi petici požadující, aby nové metody GMO byly regulovány a označovány. Petice probíhala od dubna do listopadu 2022 a získala 420 000 podpisů. Koalice více než 50 organizací úspěšně zorganizovala petici v 17 členských státech EU. Petice přichází v rozhodující době, kdy občané vyjadřují své obavy ohledně nových GMO a tzv. nových genomových technik (NGT) a Evropská komise hodlá předložit svůj nový legislativní návrh týkající se NGT v balíčku společně s revizí právních předpisů o osivech. Petici přijali Klaus Berend a Irene Sacristán Sánchez, vedoucí oddělení pesticidů a biocidů a vedoucí oddělení biotechnologií DG Sante (Directorate General Health and Food Safety of the European Commission). K předání se připojilo také několik poslanců Evropského parlamentu. Byli mezi nimi poslanci za stranu Green/EFA Thomas Waitz a Martin Häusling, dále Eric Andrieu (Progressive Alliance of Socialists and Democrats) a poslankyně Anja Hazekamp (GUE/NGL). Poslanci přednesli krátká prohlášení na podporu petice a pokračující regulace nových GMO. Jedním z hlavních bodů jejich příspěvků byla otázka, komu by NGT prospěly – pravděpodobně velkým osivářským, chemickým a intenzivně hospodařícím zemědělským podnikům, nikoliv menším zemědělcům, občanům a životnímu prostředí. Poslanci dále upozornili, že NGT mají zavádějící tvrzení o udržitelnosti a že tyto technologie nemohou nahradit osvědčené agroekologické postupy, jako je ekologické zemědělství. Více informací ohledně petice naleznete zde.
IFOAM OE oznámil, že bylo obnoveno partnerství se společností Diversified Communications s cílem podpořit udržitelný růst a inovace v sektoru ekologického zemědělství. Partnerství zahrnuje spolupráci na řadě obchodních akcí v celé Evropě. Pro společnosti podnikající v systému ekologické produkce a členům IFOAM OE toto partnerství nabízí hluboký vhled do problematiky ekologického zemědělství, průmyslu a ekologických trhů. V rámci spolupráce je možné např. upozornit na trendy a příležitosti ve Velké Británii, v severských zemích a na Pyrenejském poloostrově, představení úspěšných a inovativních obchodních projektů nebo poskytnutí platforem pro sdílení nápadů a překonávání překážek, kterým sektor čelí. Více v tiskove zprávě IFOAM EU.
Akce v kalendáři a ohlédnutí:
10.3. Future EU Aqua – online seminář. Mezi hlavními diskutovanými tématy bylo šlechtění, krmiva, udržitelný chov, prevence zdraví ryb a kvalita produktů akvakultury.
20.3. Strategie Farm to Fork a ekologické pěstování ovoce – online seminář pořádaný v rámci projektu BIOFRUITNET. Registraci a program naleznete zde.
22.3. – 23.3. Zadávání veřejných zakázek (pro male a střední podniky) – seminář se zaměřením na zadávání veřejných zakázek na potraviny v rámci strategie Farm to Fork. Registraci a program naleznete zde.
16.4. – 17.4. Europe’s leading sustainable business event – londýnský veletrh nejnovějších ekologických, přírodních a udržitelných produktů. Podrobnější informace a registraci naleznete zde.
Nabídka práce v IFOAM:
IFOAM – Organics International hledá nového ředitele s nástupem od 1. července 2023 nebo po vzájemné dohodě. Více informací o pozici naleznete zde.