V rámci Evropského ekologického kongresu 2024, který se konal v Budapešti (10. – 12. 9 2024), vedli představitelé institucí EU, národních ministerstev, nevládních organizací a Evropského parlamentu diskuze zaměřené na nové politické kroky ke společnému řešení současných sociálních, environmentálních a ekonomických výzev.
S cílem vybudovat udržitelnější zemědělský systém a odolnější potravinový sektor se odborníci shromáždili na panelové diskuzi s názvem „Budování společné vize pro budoucnost potravin a zemědělství“. Hlavním tématem byla role ekologického zemědělství v přechodu na udržitelnější zemědělské systémy. Účastníci panelu, včetně představitelů Evropského parlamentu, maďarského Ministerstva zemědělství a organizace IFOAM OE, se shodli na potřebě reformovat společnou zemědělskou politiku tak, aby lépe podporovala malé farmáře a přilákala do zemědělství mladé lidi. Herbert Dorfmann (člen Evropského parlamentu) upozornil, že zemědělství musí být nejen ekologicky udržitelné, ale i ekonomicky životaschopné, aby mohlo dlouhodobě fungovat. Jan Plagge (IFOAM OE) vyzdvihl důležitost politické podpory, aby farmáři mohli úspěšně přejít na ekologické metody. István Nagy (maďarský ministr zemědělství) zdůraznil roli ekologického zemědělství v boji proti změnám klimatu a zdůraznil potřebu propojit ekologické zemědělství s precizním zemědělstvím, aby se lépe vyrovnalo s novými výzvami. Diskutovalo se také o klimatických změnách a jejich vlivu na zemědělskou produkci a ziskovost farmářů.
V rámci panelu s názvem „Společná zemědělská politika pro budoucnost: potenciál a výzvy při řízení přechodu k udržitelnému potravinovému systému“ se účastníci diskuze soustředili na klíčové aspekty reformy SZP. Jednali o potřebě spravedlivějšího rozdělení podpor, především ve prospěch malých a středně velkých farem a farmářů působících v náročných přírodních podmínkách. Bylo zdůrazněno, že SZP by měla lépe odměňovat zemědělce za udržitelné způsoby hospodaření, které podporuje ekosystémy. Účastníci panelu vyzdvihli potřebu větší finanční podpory pro tyto šetrné způsoby hospodaření. Diskutovalo se také o nutnosti zvýšit tržní transparentnost a zlepšit pozici zemědělců v rámci dodavatelského řetězce. SZP musí být reformována tak, aby farmáři mohli dosahovat dlouhodobé finanční stability, přičemž by byly podporovány inovace a udržitelné praktiky, které přispívají ke klimatické neutralitě. Závěrem bylo konstatováno, že změny musí probíhat postupně a s ohledem na specifické podmínky v jednotlivých členských státech EU.
V rámci panelové diskuze „Vývoj evropského ekologického trhu“ byly prezentovány zajímavé trendy z různých členských zemí. V Německu trh ekologické produkce v roce 2023 vzrostl o 5 %, přičemž online prodej se zvýšil o 21 %. Ve Francii se daří specializovaným bio obchodům, u kterých bylo v roce 2024 zaznamenáno navýšení o 7,2 %. Italský trh vykázal růst o 7,9 %, přičemž export a prodej mimo domácí spotřebu zaznamenaly významný posun. Ve Španělsku došlo k růstu trhu o 6,2 %. Dánsko, Švédsko a Finsko však čelí stagnaci a poklesu trhu s bioprodukcí. Navzdory výzvám zůstává ekologický trh nadějný, s rostoucím zájmem spotřebitelů o udržitelnou a ekologickou produkci.
Panel s názvem „Obchodní příležitosti a bariéry pro ekologické produkty na mezinárodních trzích“ se zaměřil na analýzu současných trendů a výzev v obchodu s ekologickými produkty na mezinárodních trzích, včetně příležitostí a překážek. Tom Chapman, zástupce Organic Trade Association v USA, zdůraznil, že trh s ekologickými produkty v USA v roce 2023 vzrostl o 3 % a dosáhl hodnoty 69,7 milionu dolarů. Navzdory inflaci, která ovlivňuje spotřebitelské chování, zůstává zdraví lidí klíčovým faktorem při nákupech. Upozornil také na trendy v udržitelných potravinách, přičemž mladší generace více zdůrazňuje udržitelnost.
Li Feng (IFOAM Organics Asia) hovořil o rychlém růstu čínského domácího trhu s ekologickými produkty produkty, kde je ekologická produkce podporována vládou a spotřebitelé stále více vyhledávají zdravé potraviny. Přes pokles exportu o 30 % v roce 2023 zůstává Čína významným hráčem na světových trzích.
Panel o možnostech propagace bioproduktů v roce 2024 přinesl řadu inovativních nápadů, jak komunikovat ekologické hodnoty a posílit povědomí veřejnosti. Anton Järild (Organic Sweden) představil projekt „Nudging Organic,“ mezinárodní iniciativu, jejíž cílem je podporovat prodej biopotravin pomocí „nudgingu“ neboli ovlivňování rozhodnutí zákazníků bez nátlaku. Konkrétní příklady zahrnovaly vizuální propagaci ekologických výhod bio mléka a ovsa, což vedlo ke zvýšení prodeje až o 83 %. Lee Holdstock z organizace Soil Association (Velká Británie) hovořil o efektivních marketingových strategiích, které zahrnují cenové akce, účinné uspořádání produktů a využití sociálních médií k šíření informací o bio produktech.
Panel zacílený na posílení pozice v produkčním řetězci přinesl inspirativní přístupy k zajištění spravedlivých cen pro ekologické producenty mléka. Gabriela Fiebinger (Bioland e.V., Německo) představila projekt „Sustainability Agreement: Added Value Assurance System Bioland Milk“ (Dohoda o udržitelnosti: systém zajištění přidané hodnoty pro mléko – Bioland), který vznikl jako reakce na rostoucí výzvy v oblasti udržení spravedlivých cen v ekologickém zemědělství v Německu. Iniciativa, která vzešla z potřeby překonat právní překážky stanovené německým úřadem, umožňuje nové přístupy v oblasti cen. Projekt zahrnuje vlastní systém kalkulace plné nákladové ceny ekologického mléka. Cílem je zaručit producentům cenu, která pokrývá veškeré náklady a umožňuje dlouhodobě udržitelnou produkci. Prvním implementačním krokem je publikace orientační ceny ekologického mléka, která se bude pravidelně aktualizovat.
Na panelu „Otevřené inovační sítě pro přechod k agroekologii napříč Evropou“ se odborníci zaměřili na inovativní sítě a projekty, které pomáhají rozvíjet udržitelné zemědělství. Diskutovány byly např. projekty jako AGROLAB, nebo projekt A Soil Deal for Europe, které propojují farmáře, výzkumníky a spotřebitele s cílem sdílet znalosti a testovat ekologická řešení v praxi. AGROLAB podporuje rovnost příležitostí a udržitelné zemědělství prostřednictvím workshopů a veřejných aktivit. Zaměřuje se na posílení komunitních vazeb a praktické dovednosti v oblasti ekologického hospodaření. Projekt A Soil Deal for Europe, financovaný z programu Horizon Europe, se soustředí na zdraví půdy prostřednictvím „living labs“ (živých laboratoří) a „lighthouses“ (majáků), které poskytují experimentální prostředí pro vývoj nových směrů v zemědělství. Důležitou součástí diskuze byly i maďarské aktivity zaměřené na rozvoj ekologického osiva, zejména projekt na podporu maďarských producentů osiv a testování osiv.
V prezentaci o roli legislativy v budoucnosti ekologického zemědělství byly představeny hlavní iniciativy orientované na rozvoj ekologického zemědělství v Evropě. Jedním z témat byl sběr informací od členských států, především v oblasti látek, které nejsou v souladu s pravidly ekologické produkce a možného rizika kontaminace. EU posiluje také kontrolní mechanismy pro kontrolní subjekty působící mimo Unii, což má zajistit, aby se dodržovaly evropské standardy i v zahraničí.
Evropský ekologický kongres 2024 ukázal, že budoucnost udržitelného zemědělství v Evropě závisí na vzájemné spolupráci politiků, vědců, farmářů i spotřebitelů. Inovativní přístupy, jako jsou propojené inovační sítě a podpora mladých farmářů, představují důležité kroky vpřed. Diskuze potvrdily nutnost postupných reforem, které budou reflektovat specifické podmínky členských zemí a zajistí rovnováhu mezi ekologickou udržitelností a ekonomickou životaschopností.
Užitečné odkazy: