Dodržení nastaveného osevního postupu je proto každoroční výzvou. Nejvíce problematické je setí teplomilných jarních plodin, jako je pohanka a čirok. Tyto plodiny jsou náchylné na chlad, takže se jejich porosty zakládají až v polovině května po tzv. „zmrzlých mužích“, kdy má půda přes den alespoň 10 až 12°C. Pohanka je náročná na vodu především v počátečním období vegetace. V osevním postupu je dlouhodobě zařazena po sklizni jetele nachového na semeno, který se sklízí přibližně v polovině června. Díky krátké vegetační době pohanky 85–120 dní (velká odrůdová variabilita) je možné ji sklidit na podzim. Má vysokou potenciální produktivitu, ale nízkou reálnou produktivitu porostu, z květů vytvoří jenom 10–40 % nažek. Další výzvou pro zemědělce je nerovnoměrné dozrávaní porostu, kdy je po sklizni důležité zajistit sušení, protože ve sklizeném zrně se pořád nachází velké množství zelené hmoty. Dá se říct, že pěstování pohanky je vysoko rizikové, úroda nejistá a navíc náročné na včasné posklizňové ošetření (sušení a čištění). Po mnoha letech pokusů a omylů si ale v PROBIO troufají říct, že s většinou nástrah si dokáží poradit.
Přes mnohá rizika má pěstování pohanky své benefity. Jedná se o vhodnou plodinu do jakéhokoliv zemědělského systému. Díky agresivním výměškům z kořenů zpřístupňuje fosfor pro další plodinu, má fytosanitární účinek – není přenašečem významných škůdců nebo chorob. Má dobrou konkurence schopnost vůči jednoletým plevelům, protože relativně brzo zapojí porost, který stíní půdu a případné plevele. Na pozemku zanechává velké množství biomasy s užším poměrem C/N, která je po zapracování přístupná půdním mikroorganizmům. Využívá se jako plodina pro sklizeň zrna nebo na zelené hnojení.
Kvůli pozdnímu setí, v květnu/červnu je potřeba myslet na případné riziko eroze půdy způsobené přívalovými dešti nebo větrem. Dalším limitujícím faktorem výnosu je suché období v počátečním období růstu, které se v tomto období v lokalitě ekofarmy vyskytuje.
V roce 2020 proběhl na ekofarmě pokus s přímým setím pohanky do zeleného mulče. Mulč by měl potlačit plevele, zamezit nadměrnému výparu půdní vláhy před zapojením porostu plodiny a napomoct lepší infiltraci vody, protože půda nebyla dodatečně mechanicky zpracována. O prokypření se postaral porost ozimé meziplodiny žito, vikev a jetel nachový, zejména žito, které má mohutný kořenový systém. Směs byla na podzim 2019 vyseta v poměru 100 kg/ha žita, vikev 60 kg/ha a jetel nachový 5 kg/ha. Cílem pokusu bylo ověřit možnost založení úzko řádkových jarních plodin do zeleného mulče. Existuje velké množství informací ohledně pěstování široko řádkových plodin v zeleném mulči, zejména kukuřice a sóji, které jsou zasety přesnými sečkami. Informací o pěstování úzko řádkových jarních plodin je ale jen málo.
Protože u pěstování hlavní plodiny v zeleném mulči není možné mechanické odplevelení (kvůli velkému množství zbytkové hmoty na povrchu půdy), je potřebné splnit tři zásadní podmínky úspěšného pěstování:
- Dostatečné množství biomasy, které rovnoměrně pokryje půdu, zamezí výparu a prorůstání plevelů.
- Vhodný způsob likvidace porostu meziplodiny – v EZ je možná pouze mechanická likvidace tzn. mulčování nebo „krimpování“* (krepování – zvlnění) meziplodiny speciálním krimpovacím válcem, který po povalení porostu zamezí transportu chlorofylu a rostlina zavadne bez dalšího obražení.
- Důležité je načasování. U žita je to po vymetání a období mléčné zralosti, u leguminóz v květu. Když je likvidace načasována špatně, porost meziplodiny má tendenci k regeneraci.
Bylo testováno 5 variant založení:
- Přímé setí do strniště po sklizni ozimé směsky na senáž
- Klasická příprava půdy – strniště po sklizni ozimé směsky na senáž bylo 2x diskováno do hloubky cca 10–15 cm dle podmínek (kontrolní varianta – jedná se o klasický způsob založení)
- Přímé setí do ozimé směsky, kde se využila hmotnost secího stroje k poválení směsky
- Položení a krepování ozimé směsky pomocí diskového podmítače Väderstad Carrier osazen disky Cross Cutter
- Mulčování ozimé směsky s následným přímým setím
Pro setí byl zapůjčen speciální secí stroj BOSS značky SLY AGRISEM od firmy HM Hodonín se speciální diskovou botkou tzv. undercut disc, která je schopná pronikat do půdy i přes značné množství posklizňových zbytků. Botka byla původně vyvinuta v Austrálií, kde mají s technologií no-till velké zkušenosti. Nutno poznamenat, že stroj nebyl osazen čističi řádků před botkou. Rozteč řádku byla 16,7 cm a výsevek u všech variant byl 80 kg/ha pohanky, odrůda Zita.
Pokus byl z velké míry ovlivněn příznivým průběhem počasí v červnu a v červenci. To způsobilo větší míru regenerace porostu ozimé směsky v případech její nedostatečné likvidace. Ve třetí variantě, kde byla likvidace porostu meziplodiny vykonaná jenom váhou secího stroje, se tento způsob ukázal jako nedostatečný. Po pár dnech bylo potřebné část znovu postavené ozimé směsky posekat s nadzvednutým mulčovačem ve výšce cca 20 cm od země, tak aby nedošlo k narušení vytvořeného mulče na půdě. Při mulčování vznikly v porostu vyklíčené pohanky koleje, které už nebyly rostliny schopny dodatečně pokrýt a tak vznikly ložiska plevelů. Další nevýhodou bylo, že se v průběhu setí hmota dostávala a zamotávala do botek, znamenáku a atp., takže stroj bylo po použití nutno důkladně vyčistit. V případě nadměrného ucpání botky může dojít k nerovnoměrnému založení porostu. Varianta přímého setí do strniště vykazovala vysokou míru zaplevelení, vysokou míru obražení porostu ozimé směsky a nižší vzcházivost pohanky oproti jiným variantám. Varianta mulčování snížila míru regenerace porostu ozimé směsky na minimum, ale velkým problémem bylo jemné nasekání hmoty a nerovnoměrné rozprostření po povrchu zejména v místech otáčení mechanizace. Tyto nedostatky je asi možné eliminovat s jinou konfigurací kladívkového mulčovače a lepší kázní řidiče, ale nejzásadnější problém jemně nasekané hmoty to nevyřeší. Jemně nasekaná hmota na povrchu půdy dlouho nevydrží a po pár dnech dojde k rychlému vzcházení plevelů., Při použití zeleného mulče je totiž kvůli nižší teplotě půdy vývoj pohanky mírně zpomalen Zelený mulč slouží jako izolace před nadměrným přehříváním půdy v létě, ale naopak zabraňuje jejímu prohřívání na jaře. S tím je potřebné počítat při využití obdobných technologií.
Likvidace porostu meziplodiny podmítačem Väderstad Carrier byla zvoleno jednak kvůli dostupnosti mechanizace (farma podmítač vlastní), ale zejména z důvodu nedostupnosti krimpovacího válce. Podmítač sloužil jako adekvátní alternativa a regenerace porostu ozimé směsky nebyla pozorována. Hlavní nevýhodou dvou pracovních operací je, že secí stroj se musí přesně trefit do položené biomasy ve směru předchozího přejezdu podmítače. Tohle je v praxi velice problematické a v zahraničí se využívají kombinace s čelním umístněním válce na traktoru a secího stroje za traktorem. Přejezd obdobné kombinace by zamezil jízdě proti směru poválené hmoty, kde hrozí nadzvednutí porostu meziplodiny a penetrace botky do půdy není tak dobrá. Porost pohanky byl konkurenceschopný a míra zaplevelení jednoletým plevelem byla nižší. Mulč ale neslouží jako ochrana před vytrvalými plevely jako např. pcháč nebo pýr.
Nebyla pozorovaná výrazná redukce výnosu ve variantě s likvidací ozimé směsky podmítačem oproti kontrole.
Zakládání porostů pohanky do zeleného mulče má svá specifika. Je nutné dodržet nastavenou hloubku setí a dostatečně zabezpečit zavírání výsevní rýhy ve značném množství mulče pro co nejlepší kontakt osiva s půdou. Meziplodina musí mít dostačující produkci biomasy pro zajištění kompletního pokryvu půdy. Nezbytně nutným předpokladem je výběr vhodné metody likvidace porostu meziplodiny. Pěstování ozimé směsky za účelem následné likvidace a ponechání zbytků na pozemku formou mulče, může být cestou pro podniky bez živočišné výroby. Na druhou stranu je nutné pokračovat v ověřování metody i po ekonomické stránce oproti často využívané metodě pěstování pohanky jako druhé plodiny po sklizni raných plodin jako je jetel nachový na semeno. Byly pozorovány rozdíly v rychlosti vývoje porostu, což mohlo být způsobeno slabším prohřátím půdy anebo alelopatickými účinky žita (inhibice růstu pohanky).
Dalším krokem ověření by mělo být využití standardizované metody s krimpovacím válcem anebo eventuálně s rotavátorem.
V neposlední řadě je nutné za – zajistit odrůdy pohanky, které budou výnosově stabilní, budou rovnoměrně dozrávat bez nadměrného nakvétání a budou konkurenceschopné vůči plevelům. V tomto ohledu pomáhá českým farmářům evropský výzkumný projekt ECOBREED (Grant Agreement 771367) v rámci kterého probíhá testování vytipovaných odrůd pohanky v poloprovozních pokusech na různých ekofarmách v ČR. Firma PRO-BIO obchodní společnost s r.o. poloprovozní pokusy zabezpečuje jako partner projektu.
* Slovo „crimpen“ pochází z angličtiny a znamená trvalé přetváření materiálů a hmot ohybem. Více informací o využití technologie v EZ na stránkách Rodale Institut nebo na YouTube.
Pro ČTPEZ zpracovali: Adam Brezáni (Czech Organics) a Martin Hutař (PRO-BIO obchodní společnost s r.o.)
