Během listopadu zesílily diskuze o přijatelnosti návrhu nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin (SUR), byl přijat návrh systému certifikace pohlcování uhlíku zahrnující mimo jiné uhlíkové zemědělství a odložen návrh nařízení o dokládání ekologických zelených tvrzení. IFOAM OE spustil dva průzkumy mezi svými členy k Akčním plánům EZ a k posouzení dopadů budoucí legislativy k novým genomickým technikám (NGT) a upozornil na zajímavou publikaci Atlas pesticidů.
Udržitelné používání pesticidů – Evropská komise předložila v červnu 2022 návrh nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin (SUR), jehož cílem je do roku 2030 právně závazným způsobem snížit používání pesticidů a rizika jejich používání na polovinu. Tento reformní návrh, který byl vřele přivítán vědci a ochránci životního prostředí, je v současné době ostře napadán! 10 členských států (AT, BG, EE, HU, LV, MT, PL, RO, SI, SK) vzneslo v září požadavek na dodatečné posouzení dopadů a existuje obava, že další země se přidají při hlasování na Radě ministrů zemědělství (AGRIFISH) 12. a 13. prosince. Prosazení požadavku na nové posouzení dopadů by znamenalo odložení přijetí tohoto důležitého legislativního návrhu o několik měsíců, nebo dokonce jeho nepřijetí, pokud se proces přijetí nepodaří dokončit do konce mandátu Komise v roce 2024. Žádost je výsledkem tlaku zájmových skupin, které využívají válku na Ukrajině a zavádějící argumenty týkající se potravinové bezpečnosti, jako záminku k oslabení environmentálních ambicí a pokračování v prosazování nefunkčního potravinového systému. Situaci popisuje řada zpravodajů, například POLITICO, ARC2020.
IFOAM OE, ve snaze upozornit na hrozby vyplývající z nepřijetí SUR, uspořádal 6. prosince online tiskovou konferenci, na které vědci, zemědělci a evropská občanská iniciativa „Zachraňte včely a zemědělce“ nastínili současný stav a naléhavost situace kolem snižování pesticidů v EU. Více informací viz záznam tiskové konference včetně tiskové zprávy.
Současně IFOAM OE rozeslal společný dopis podepsaný dalšími 31 organizacemi na národní ministerstva zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví a poslancům Evropského parlamentu s výzvou neoddalovat přijetí návrhu nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin. Organizace v dopise důrazně kritizují útoky na oslabení ambicí návrhu nařízení a na odklad jeho přijetí, což by Evropu naopak vzdálilo od udržitelné produkce potravin a dále prohlubovalo krizi klimatu a biologické rozmanitosti. Více také v informačním souhrnu IFOAM OE.
Uhlíkové zemědělství – Evropská komise 30. listopadu přijala návrh systému certifikace pohlcování uhlíku. Tento návrh má zásadní význam pro cíl EU stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě. Aby toho EU dosáhla, musí snížit své emise skleníkových plynů na minimum a zároveň zvýšit pohlcování uhlíku z atmosféry, aby se tím vyrovnaly emise, které není možné odstranit. Navrhované nařízení významně zlepší schopnost EU kvantifikovat, monitorovat a ověřovat pohlcování uhlíku (viz. Stručný informační přehled). Jedním z významných nástrojů je uhlíkové zemědělství, které má přispět k dosažení ambiciózního cíle EU, který spočívá v čistém pohlcení 310 milionů tun CO2 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF).
Návrh Komise musí v souladu s řádným legislativním postupem nyní schválit jak Evropský parlament, tak Rada. Komise zřídila expertní skupinu, která bude poskytovat technické poradenství k přípravě metodik certifikace pohlcování uhlíku, její první zasedání je plánováno na první čtvrtletí roku 2023. Rámec EU pro dobrovolnou certifikaci pohlcování uhlíku bude plně funkční, jakmile Komise přijme první certifikační metodiku a uzná první systém certifikace.
IFOAM OE vydal k události tiskovou zprávu, ve které zdůrazňuje v rámci certifikace potřebu ocenit, jak dosavadní úsilí ekologických zemědělcům zlepšovat zásoby uhlíku v půdě, tak jejich přínos nejen ke zmírňování dopadů změny klimatu, ale také k adaptaci na změnu klimatu, odolnosti a ochraně biologické rozmanitosti a přírodních zdrojů. Krize klimatu a biologické rozmanitosti jsou vzájemně propojeny, proto je nezbytné, aby certifikační rámec zajistil, že uhlíkové zemědělství bude současně přispívat k ochraně biodiverzity a ekosystémů nikoli jen k sekvestraci uhlíku. IFOAM OE současně upozorňuje, že zásoby organického uhlíku v půdě jsou vysoce nestabilní a citlivé na změny zemědělských postupů a certifikační rámec musí zajistit, aby zásoby uhlíku v půdě byly dlouhodobě zachovány a chráněny. Více informací také v pozičním dokumentu IFOAM OE „Uhlíkové zemědělství a revize nařízení o LULUCF“.
Zelená tvrzení – Evropská komise odložila k přepracování návrh Nařízení o dokládání ekologických tvrzení založených na ekologické stopě výrobku. IFOAM OE vydal k události tiskovou zprávu, ve které vítá rozhodnutí Komise odložit zveřejnění nařízení, což umožní přehodnotit relevanci analýzy životního cyklu (LCA), jako je například metodika ekologické stopy výrobku (PEF), pro posouzení dopadu produktů ekologického zemědělství na životní prostředí. EU potřebuje otevřenou diskusi o nejlepších metodikách, které by spotřebitelům poskytly podrobné, spravedlivé a nezkreslené informace o dopadech různých metod výroby zemědělsko-potravinářských produktů na životní prostředí.
Jan Plagge, prezident IFOAM OE, řekl: „Boj proti greenwashingu, poskytování smysluplných informací spotřebitelům o dopadu potravinářských výrobků, které kupují, a motivace výrobců k přijetí skutečně udržitelných postupů, jsou zásadní pro přechod k udržitelným potravinovým systémům. Těchto cílů však nelze dosáhnout na základě metodiky PEF, která nebere v úvahu používání pesticidů a dopad různých výrobních metod na biologickou rozmanitost a rovněž nezohledňuje složitost zemědělsko-potravinářských systémů.“
IFOAM OE připravil detailní rozbor omezení PEF metodiky pro zemědělsko-potravinářské produkty, a dále uskutečnil webinář, na kterém se různí aktéři z ekonomického, politického a výzkumného prostředí zabývali důsledky metodických rozhodnutí týkajících se ekologického označování potravinářských a textilních výrobků. Více informací najdete také v pozičních dokumentech IFOAM OE „Dokládání tvrzení a ekologická stopa výrobku“ a „Značení udržitelnosti & Planet-score“.
Nevládní organizace zároveň v připravovaném návrhu nařízení o ekologických tvrzeních požadují odpovídající metodiky také pro oděvy a obuv. Existuje totiž riziko, že návrh bude zavádějící a zhorší probíhající greenwashing v módním průmyslu. IFOAM OE ve společném dopise na tato rizika upozornil spolu s dalšími nevládními organizacemi.
IFOAM OE spustil dva průzkumy a žádá o široké zapojení aktérů napříč členskými zeměmi:
Národní akční plány ekologického zemědělství – EU si stanovila cíl dosáhnout 25 % ekologické zemědělské půdy v roce 2030. Některé členské státy jsou ještě ambicióznější, jako například Německo, které chce dosáhnout 30 %. IFOAM OE společně s německým Thünen institutem mapuje nastavení národních akčních plánů pro rozvoj EZ a jejich přispění k danému cíli. Průzkum má 10 otázek a je k dispozici ZDE.
Legislativní dopady povolení NGT – tento průzkum je prováděn s ohledem na nutnost ekologického sektoru připravit se na změnu legislativy EU týkající se geneticky modifikovaných organismů (GMO) v potravinářství a zemědělství, která by mohla některé produkty genového inženýrství (např. editace genů) zařadit do mírnějšího regulačního rámce. Na úrovni EU se tyto techniky označují jako nové genomické techniky (NGT). Průzkum zabere max. 30 minut času a je k dispozici ZDE.
Akce v kalendáři a ohlédnutí:
17. 11. Evropa bez GMO – ohlédnutí a záznam akce pořádané v Evropském parlamentu, na které se diskutovalo o novém legislativního návrhu Evropské komise pro NGT
6. 12. Tisková konference – Snižování pesticidů v EU pod palbou útoků – online
14. – 17. 2. Biofach 2023 – největší světový veletrh biopotravin a zároveň jeden z největších kongresů sektoru EZ zahrnující diskuze na sedmi různých fórech.
Zajímavé publikace
Zpráva francouzského Účetního dvora – Podpora ekologického zemědělství zveřejněná v červenci má nově shrnutí dostupné v angličtině. Jde o velmi užitečný zdroj informací. Účetní dvůr v této zprávě po podrobném přezkoumání vědecké literatury připomíná výhody ekologického zemědělství, zejména z hlediska zdraví a životního prostředí. Konstatuje, že rozvoj ekologického zemědělství je nejlepším způsobem, jak zajistit úspěšný přechod k agroenvironmentálnímu hospodaření a vést konvenční farmy k ekologicky šetrnějším postupům. Současně uvádí, že politika podpory ekologického zemědělství je však stále nedostatečná.
Atlas pesticidů – Fakta a čísla o toxických chemikáliích v zemědělství. V pivu a v medu, na ovoci a na zelenině, v trávě na hřištích, a dokonce i v moči a v ovzduší – tam všude lze najít stopy pesticidů ze zemědělství. To, že pesticidy negativně ovlivňují lidské zdraví, biologickou rozmanitost, kvalitu vody a půdy, není v žádném případě nový poznatek. Nově Atlas odhaluje fakta a údaje o celosvětovém používání pesticidů a obchodu s nimi, o jejich dopadu na zdraví lidstva a biologickou rozmanitost včetně alternativních řešení.
