Rok 2022 rokem ekologického zemědělství, evropští velvyslanci pro EZ, problematika reprodukčního materiálu v EZ, uhlíkové zemědělství, dobré životní podmínky zvířat a mnoho dalšího včetně pozvánek na evropské bioakce v posledním infoservise z IFOAM.
Evropské ekologické hnutí letos oslaví 20. výročí svého vzniku. Spolu s 50. výročím IFOAM – Organics International a 10. výročím IFOAM Asia bude rok 2022 rokem ekologického zemědělství. IFOAM OE uspořádá v průběhu roku 2022 řadu akcí na oslavu EZ. Jednou z nich bude evropská konference pro mladé od 31. srpna do 2. září ve švýcarském Fricku (European Organic Youth Event 2022) s cílem vtáhnout mladou generaci k tématu EZ. Další viz níže akce v kalendáři. Ve spolupráci s Evropskou komisí je plánováno spuštění několika ocenění, např. nejlepší ekologické město a region, nejlepší ekologický zemědělec, malý a střední výrobce, obchodník či podnik v gastronomii, s vyhlášením výsledků v Den ekologického zemědělství (23.9.).
Evropská komise, ve spolupráci s IFOAM OE, vytváří evropskou pracovní skupinu velvyslanců v oblasti EZ. Skupina jmenovaných vysokých úředníků bude pracovat na rozvoji EZ a na výměně osvědčených postupů v rámci realizace Akčního plánu EU pro ekologickou produkci. Za ČR byl ambasadorem jmenován Ing. Petr Jílek, ředitel Odboru environmentálního a ekologického zemědělství a pověřený náměstek sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání. První setkání skupiny je plánováno na 3. února.
Iniciativa GoodFoodGoodFarming (GFGF), jejímž je IFOAM OE spolupořadatelem, plánuje zrealizovat v rámci své pravidelné říjnové kampaně plošné testování veřejnosti na rezidua pesticidů s cílem přinutit odpovědné orgány na národní a evropské úrovni k přijetí opatření, která ochrání zdraví zemědělců, spotřebitelů a přírody.
Evropská komise vypracovala nový návrh prováděcího aktu o sazenicích a vegetativním rostlinném reprodukčním materiálu (PRM) k Nařízení EU o EZ, který přináší nápravu pro producenty vegetativních PRM (včetně ovocných stromů, bobulovin a okrasných rostlin). Podle tohoto návrhu mohou být všechny ekologicky vypěstované sazenice a vegetativní PRM pocházející z konvenčního osiva a matečných rostlin (pokud není k dispozici ekologický materiál) uváděny na trh s logem EZ. Zavádí se nový bod 1.8.6, který zavádí novou kategorii „rostlinný reprodukční materiál pro použití v EZ“. Výjimka v bodě 1.8.6 končí 31. 12. 2036. Pro ekologické zemědělce, kteří nakupují sadbu a vegetativní PRM, platí následující: pokud není k dispozici ekologický PRM, mohou producenti použít materiál z přechodného období nebo PRM podle bodu 1.8.6. Zároveň je třeba uznat, že tento akt neřeší základní problém nedostatku ekologického PRM pro většinu vegetativního materiálu a některé plodiny důležité pro produkci sazenic. IFOAM OE vede přehled předpisů pro EZ.
Evropská komise uspořádala 31. ledna 2022 konferenci O udržitelných uhlíkových cyklech, které se zúčastnilo téměř 1500 účastníků, aby sdíleli své zkušenosti s ohledem na nadcházející regulační iniciativu EU týkající se certifikace odstraňování uhlíku. V lednu byla rovněž vyhlášena nová iniciativa Certifikace pohlcování uhlíku – pravidla EU s cílem vypracovat nové nařízení pro oblast certifikace pohlcování uhlíku do konce roku 2022. Veřejné konzultace mají proběhnout v prvním čtvrtletí 2022. Iniciativa navazuje na předchozí iniciativu Změna klimatu – obnova udržitelných uhlíkových cyklů, jejímž výstupem je sdělení Komise “Udržitelné uhlíkové cykly“, zveřejněné 15. prosince 2021, nastiňující celoevropská opatření k rozšíření iniciativ pro uhlíkové zemědělství a průmyslových řešení s cílem udržitelně zachycovat, ukládat a recyklovat uhlík. Do konce roku 2022 Komise navrhne regulační rámec EU pro certifikaci odstraňování uhlíku založený na důkladných a transparentních pravidlech uhlíkového účetnictví, aby bylo možné sledovat a ověřovat pravost a environmentální integritu odstraňování uhlíku. IFOAM OE připravuje vlastní poziční dokument o uhlíkovém zemědělství a revizi nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF).
Běžící konzultace k novým právním předpisům EU s vlivem na EZ:
Dobré životní podmínky zvířat – cílem této iniciativy je aktualizovat pravidla EU týkající se welfare zvířat s cílem zvýšit úroveň životních podmínek zvířat v EU. Úvodní studii k této problematice komise zveřejnila v červenci 2021. První veřejná konzultace probíhala od 6. července do 24. srpna 2021 – Stanovisko IFOAM OE. Druhá veřejná konzultace probíhala od 15. října 2021 do 21. ledna 2022 formou dotazníku na portálu EK. Přijetí nové legislativy se předpokládá ve 4. čtvrtletí 2023. IFOAM OE v dotazníku uvedl: za posledních 25 let se legislativa welfare příliš nevylepšila; současná pravidla nezajišťují odpovídající ochranu zvířat a neumožňují přechod k udržitelným systémům; chybí informovanost o podmínkách chovu, porážky, dopravy zvířat; navrhují rozšířit působnost legislativy (nejen pro prasata, telata, nosnice a brojlery), povinné školení pro pracovníky v chovu zvířat, zpřísnit podmínky přepravy zvířat, zvýšit informovanost o welfare u spotřebitelů; zpřísnit podmínky u zásahů jako odrohování, kastrace, krácení zobáků, ocásků aj.; zpřesnit (ne)povolené postupy a metody při porážkách zvířat; zavést značení u všech živočišných produktů (obdoba značení vajec 0 až 3) a to na podkladě více kritérií nejen z pohledu klecového /volného chovu.
Statistika zemědělských podniků – cílem této iniciativy je aktualizace pravidel sběru dat ze zemědělských podniků v EU týkajících se vstupů a výstupů, včetně EZ. Obě kola veřejných konzultací byla ukončena a v listopadu byl představen Evropským parlamentem návrh nařízení o statistice zemědělských vstupů a výstupů (SAIO). Dle IFOAM OE návrh přináší zlepšení statistik: ke sběru dat o rostlinné a živočišné produkci mají být sledována data o spotřebě hnojiv a pesticidů, a to s rozlišením v EZ. Nově je doplněn sběr dat o biocidech, veterinárních přípravcích i trhu biopotravin. IFOAM OE však upozorňuje na odmítavý postoj Rady EU (ministrů členských zemí) a snahu omezit rozsah sběru údajů pro EZ jen na rostlinnou a živočišnou produkci. Rada navíc odmítá jakékoli zlepšení sběru údajů o používání pesticidů (tj. množství a název použitých účinných látek podle druhu plodiny, dávku aplikace, datum aplikace a plochu, na které byl pesticid použit), což znemožní zjistit, zda EU dosáhla cíle snížit používání pesticidů o 50 % do roku 2030. Jan Plagge, prezident IFOAM OE uvedl: „Zemědělské statistiky EU musí odrážet snahu o dosažení cíle 25% EZ v roce 2030, který je stanoven ve strategii Od zemědělce ke spotřebiteli a v Akčním plánu EU pro EZ. Pokud má ekologické zemědělství v roce 2030 představovat čtvrtinu zemědělské půdy EU, nemůžeme se spoléhat na zemědělské statistiky, které ekologické zemědělství nezohledňují.“ Trialog a vyjednávání o konečné podobě nařízení započne 3. února 2022.
Bezpečnost potravin – Evropská komise od 13. prosince 2021 do 7. března 2022 pořádá veřejné konzultace ke dvěma iniciativám: Označování potravin – revize pravidel o informacích, které mají být poskytovány spotřebitelům – revize se týká nutričního označování, označování původu a vyznačování dat spotřeby a minimální trvanlivosti. Spotřebitelé mají mít na obalu produktu k dispozici lepší informace, aby mohli činit informovaná rozhodnutí, tj. vybírat zdravější, udržitelnější potraviny a předcházet plýtvání. Stanovisko IFOAM OE uvádí, že nutriční značení není nejúčinnější pro změnu chování spotřebitelů. Spotřebitelé musí mít k dispozici nástroje, které jim umožní analyzovat a pochopit tyto informace prostřednictvím nutričního vzdělávání a zvyšování povědomí. IFOAM OE rovněž vyjádřil své obavy v souvislosti s NutriScore, neboť toto označení nezohledňuje přirozenost potravinářských výrobků. Doporučuje metodiku NOVA, která rozděluje potraviny do čtyř skupin: nezpracované a minimálně zpracované potraviny, zpracované kulinářské suroviny, zpracované potraviny a ultrazpracované potraviny.
Usnadnění výběru zdravějších potravin – stanovení výživových profilů – cílem iniciativy je vytvořit tzv. výživové profily (prahové hodnoty pro živiny jako tuky, cukry, sůl…, při jejichž překročení jsou výživová a zdravotní tvrzení omezena nebo zakázána). Stanovení výživových profilů znamená, že ne každý druh potraviny bude moci být opatřen výživovými a zdravotními tvrzeními. IFOAM OE se domnívá, že právě ultrazpracované potraviny by neměly být povoleny pro uvádění tvrzení.
Ačkoli mají iniciativy odlišný obsah, dotazník pro veřejnou konzultaci je stejný a na respondentovi je, aby posoudil, které otázky jsou pro něj nejdůležitější. Přijetí aktualizované legislativy se předpokládá ve 4. čtvrtletí 2022.
Akce v kalendáři:
1. – 2. 2. Informační dny k propagační politice EZ pro potraviny (online)
21. – 23. 2. Mezinárodní konference o ekologickém pěstování ovoce “Ecofruit” (online – registrace zpoplatněna, výstupy projektu Biofruitnet)
Od února Diskutujme o ekologickém zemědělství! (online pravidelné webináře pro členy:
3. 2. Označování udržitelnosti & PlanetScore
14. 3. Evropské partnerství v oblasti výzkumu a inovací pro agroekologické živé laboratoře a výzkumné infrastruktury
7. 4. Ekologický textil
10. 5. Revize směrnice o udržitelném používání pesticidů
1. 6. Summit: jak dosáhnout 25% a stimulovat poptávku na trhu (Brusel, Belgie)
2. 6. Valné shromáždění IFOAM OE 2022 (Brusel, Belgie)
15. 6. Evropský kongres EZ 2022 (European Organic Congress, Bordeaux, Francie)
26. – 29. 7. 2022 BIOFACH (veletrh a kongres, Norimberk, Německo) – pozor termín byl přeložen z února
30. 8. – 2. 9. Konference EZ pro mladé (IFOAM OE Youth Event, Frick, Švýcarsko)
29. – 30. 11. Inovační dny EZ (Organic Innovation Days od TP Organics, Brusel, Belgie)
Zajímavá publikace:
Evropská komise usiluje o vypracování konkrétních opatření na podporu uhlíkového zemědělství. Studie francouzského institutu IDDRI po názvem Zásady návrhu systému uhlíkového zemědělství na podporu cílů Farm2Fork a FitFor55 zdůrazňuje potřebu zaměřit se nejen na problematiku uhlíku, ale na celkovou transformaci zemědělských systémů. To znamená soustředit se i na další kritéria, např. absolutní snížení všech emisí skleníkových plynů, zvýšení sekvestrace uhlíku v půdě a agroekologické infrastruktuře, podporu diverzifikace agroekosystémů od pozemků po krajinu, snížení závislosti na vnějších a syntetických vstupech. Finanční prostředky určené na uhlíkové zemědělství by měly být zaměřeny především na podporu systémových a udržitelných přechodů zemědělských systémů na základě jasného a vícerozměrného hodnotícího/certifikačního rámce. Ten by měl pomoci veřejným a soukromým investorům identifikovat správné projekty, které je třeba podpořit.
