Evropský parlament zpracoval interní zprávu k evropskému Akčnímu plánu pro EZ. (INI zprávou Parlament žádá Evropskou komisi k předložení legislativních návrhů v dané oblasti.) Hlasování v parlamentním výboru AGRI se uskutečnilo 31. března, hlasování na plénu Parlamentu se očekává v květnu. IFOAM OE vydal k události tiskovou zprávu.
Pozitivní body zprávy: podpořen je přechod k udržitelným potravinovým systémům, kde je EZ klíčovým prvkem pro dosažení cílů v oblasti životního prostředí a klimatu; nastavení politických opatření pro rozvoj EZ na straně nabídky i poptávky; implementace národních i místních akčních plánů pro EZ; rozvoj bio regionů; zvyšování povědomí a vzdělávání o EZ aj. Zmíněna je potřeba „moderních, udržitelných a inovativních metod při vývoji nových ekologických osiv a postupů“, ale zároveň zpráva připomíná, že „používání geneticky modifikovaných osiv není v EZ povoleno“.
Negativní body zprávy: ačkoliv zmiňuje cíl zvýšit do roku 2030 zemědělskou plochu EU obhospodařovanou ekologickým zemědělstvím – výslovně nezmiňuje cíl 25 %; podpora EZ nesmí snižovat důvěru spotřebitelů v bezpečnost a udržitelnost konvenčních metod zemědělství; zmíněna je vyšší cena biopotravin avšak bez vysvětlení důvodů.
V rámci projektu BIOFRUITNET, který cílí na podporu inovací v ekologické produkci ovoce prostřednictvím znalostních sítí, IFOAM OE poptává národní multiplikátory – organizace, které mají zájem a možnost šířit výsledky projektu mezi zemědělskou praxi. Za ČR jsou nyní uvedeni: VÝZKUMNÝ A ŠLECHTITELSKÝ ÚSTAV OVOCNÁŘSKÝ HOLOVOUSY s.r.o. (spoluřešitel projektu), BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. a občanského sdružení BioSad.
IFOAM OE pracuje na nové iniciativě – shromažďuje přehled aktivit na pomoc Ukrajincům napříč Evropou, smyslem je mít na jednom místě informace, jak a kde se pomáhá a vzájemně se inspirovat. Aktivitu je možné registrovat na e-mailu: andrea.hrabalova@ctpez.cz
Běžící konzultace k novým právním předpisům EU s vlivem na EZ – sledujte vývoj:
Certifikace pohlcování uhlíku – pravidla EU – cílem iniciativy je vypracovat nové nařízení pro oblast certifikace pohlcování uhlíku do konce roku 2022. Iniciativa navazuje na sdělení Komise “Udržitelné uhlíkové cykly“, zveřejněné 15. prosince 2021, nastiňující celoevropská opatření k rozšíření iniciativ pro uhlíkové zemědělství a průmyslových řešení s cílem udržitelně zachycovat, ukládat a recyklovat uhlík. Druhá veřejná konzultace probíhala od 7. února do 2. května. Stanovisko IFOAM OE, jehož součástí je poziční dokument o uhlíkovém zemědělství a revizi nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). IFOAM OE zdůrazňuje: 1) ekologické zemědělství by mělo být uznáno jako uhlíková zemědělská praxe, vzhledem k jeho holistickému přístupu ke klimatu a přírodě; 2) uhlíkové zemědělství by nemělo přinášet pouze zvýšenou sekvestraci uhlíku, ale poskytovat současně přínosy pro biologickou rozmanitost a další environmentální cíle; 3) odměna by měla zahrnovat i minulé úsilí, kdy ekofarmy dosahují vyšší úrovně nasycení půdy uhlíkem; 4) trhy s uhlíkem nejsou správným politickým nástrojem pro financování uhlíkového zemědělství.
Rozmnožovací materiál rostlin a lesních dřevin – cílem iniciativy je aktualizovat právní předpisy EU týkající se reprodukčního materiálu rostlin a lesních dřevin. Úvodní konzultace k posouzení dopadové studie probíhala v červenci 2021 (stanovisko IFOAM OE), druhá veřejná konzultace skončila 27. března a cílem bylo shromáždit názory různých zúčastněných stran a občanů na revizi právních předpisů EU týkajících se uvádění osiva a jiného rozmnožovacího materiálu rostlin na trh. Přijetí nové směrnice se očekává koncem roku 2022. IFOAM OE vydalo poziční dokument věnující se specifikům EZ, tj. potřebě využití potenciálu rozmanitosti kulturních rostlin pro udržitelné zemědělství a zajištění snadnějšího přístupu na trh pro tradiční a místně přizpůsobené odrůdy; navrhuje umožnit volnou výměnu osiv nechráněných odrůd mezi zemědělci, uzpůsobit požadavky na certifikaci a kvalitativní požadavky pro hodnocení porostů a osiva podmínkám EZ, hodnocení by nemělo i nadále být povinné pro všechny plodiny apod.
Udržitelné potravinové systémy – cílem iniciativy je zajistit udržitelnost potravinového systému EU a začlenit udržitelnost do všech politik souvisejících s potravinami. Součástí jsou veřejné zakázky na potraviny, pravidla označování potravin z hlediska udržitelnosti, pravidla monitoringu apod. Úvodní konzultace proběhla na podzim 2021 (stanovisko IFOAM OE), druhá veřejná konzultace je nyní spuštěna od 28. dubna do 21. července a přijetí nové legislativy se předpokládá ve 4. čtvrtletí 2023.
IFOAM OE v rámci Koalice pro potravinovou politiku usiluje o upřesnění a prosazování společné vize udržitelných potravinových systémů EU. Za klíčový nástroj transformace potravinových systémů považují veřejné zakázky na potraviny, proto publikovali sedm politických doporučení. V únoru 2022 IFOAM OE vydal leták Ekologické produkty v rámci udržitelných veřejných zakázek obsahující konkrétní kroky pro zajištění biopotravin ve veřejných zakázkách: budování kapacit nevládních organizací a ekologického sektoru, stanovení národního/regionálního cíle pro ekologické produkty v udržitelných veřejných zakázkách, zavedení systému ekologické certifikace, postupná transformace systému zadávání veřejných zakázek a zavedení systému vzdělávání. Dále zveřejnil infografiku prezentující přínosy biopotravin ve veřejném stravování.
Akce v kalendáři:
16. – 17. 6. Evropský kongres EZ 2022(European Organic Congress, Bordeaux, Francie)
26. – 29. 7. BIOFACH (veletrh a kongres, Norimberk, Německo)
31.8. – 2. 9. Konference EZ pro mladé (IFOAM OE Youth Event, Frick, Švýcarsko)
11. – 12. 10. Inovační dny EZ (TP Organics’ Organic Innovation Days, Brusel, Belgie)
Zajímavá publikace:
Ekologické zemědělství má řadu přínosů pro klima a biologickou rozmanitost, včetně zvýšené sekvestrace uhlíku v půdě, nižších energetických vstupů, o 30 % vyšší biologické rozmanitosti na farmě a zvýšené odolnosti zemědělského systému. Na tyto skutečnosti upozorňuje nová publikace IFOAM OE po názvem „Ekologické zemědělství a jeho přínosy pro klima a biologickou rozmanitost“.
